Vše, co byste o kompostování měli vědět

Jaký poklad potřebuje každý zahradník?

Nejnovější zahradní techniku, nářadí, hnojiva… Všechno špatně!

Co tedy myslím? No přece KOMPOST.

Kompost by měla být jedna z prvních věcí, kterou v zahrádce vybudujete.

Patříte mezi zahradníky začátečníky? Stáhněte si zdarma můj e-book Začínáme zahradničit, kde najdete 6 základních otázek, na které by si měl odpovědět každý zahrádkář. Určitě si tak pěstitelské začátky můžete usnadnit.

Jak jste na tom s kompostováním vy?

Dříve opomíjená, nyní chválená součást zahrad a dnes už i domácností. Kompostovat může opravdu každý, a to ať už má hektarovou zahradu, zahrádku, balkonovou výsadbu, nebo třídí rostlinné zbytky do speciálního kontejneru. Všechno se počítá.

Jaký kompostér vybrat?

Nejdůležitějším kritériem při výběru či budování kompostéru je velikost vaší zahrady a množství vyprodukovaného kompostovatelného materiálu.

Pokud máte menší zahrádku, je určitě výhodnější zakoupit si plastový kompostér o objemu asi 400-600 litrů.

Pro majitele větší zahrady je zase lepší si kompostér vyrobit, ale existují i velké kompostéry, které zakoupíte již hotové.

U velkých zahrad počítáme totiž z mnohem větším objemem kompostovatelné trávy a listí.

Z čeho kompostér vyrobit?

Kompostér můžete vyrobit prakticky z čehokoli, co máte doma. Použitý materiál se bude samozřejmě odvíjet od toho, co doma najdete, kolik chcete investovat a zda vám záleží na výsledném vzhledu, nebo bude kompostér mimo oči.

Stačí se projít kolem zahrádkářské kolonie nebo u vás po vesnici a nápadů, jak kompostér vyrobit, budete mít spousty. Tady se opět projeví česká kutilská duše.

Podrobně se kompostováním zabývám v e-booku Pěstujeme na zahrádce, navíc zde najdete podrobný návod na pěstování 20 druhů zeleniny a ovoce.

Kompostér je vlastně jen taková nádoba či ,,ohrádka“, do které budete házet rostlinný materiál, takže v tom nehledejte žádnou velkou vědu.

Z čeho kompostér můžete vyrobit:

  • palety,
  • prkna, dřevěné latě,
  • starý sud či plechová bečka,
  • proutí, větve,
  • pletivo,
  • kulatina,
  • staré betonové skruže apod.

My máme kompostér ve tvaru obdélníku, který je na dvou delších stranách vymezený plechem, který drží na místě zabouchané kovové tyčky.

Jak říkám, výroba kompostéru není jaderná fyzika.

Nutno tedy dodat, že náš kompostér není nikterak estetická záležitost. Je to vlastně hromada rostlinného materiálu, která je umístěna asi v polovině pole u stromu.

I takto jednoduché řešení skvěle plní svůj účel. Je dobře dostupný ze dvou stran, pohodlně se do něj najíždí kolečkem a dá se i jednoduše přehazovat.

Často jsou tato jednoduchá řešení ta nejlepší.

Vždy ale myslete na to, že kompostér nesmí mít plné dno. Musí se do něj dostat žížaly a všichni další užiteční pomocníci. Velmi dobré je dno z pletiva s malými oky, abyste si na zahrádce nepěstovali hraboše, ti se tam totiž mohou jinak snadno usadit.

Dobré je, aby byl kompostér snadno přístupný, dobře se do něj navážel materiál a to v jakémkoli ročním období. 

Kam kompostér umístit?

Pří výběru stanoviště musíte brát ohled na dvě základní věci a to, že kompostér musí být dobře přístupný a neměl by být vystaven přímému slunci, větru a hustému dešti. Dobře založený kompost zraje přibližně rok. Pro zkvalitnění a urychlení procesu vyzrávání bychom měli kompost 1x až 2x za rok překopat.

Díky dokonalým přírodním procesům získáme tmavý substrát napěchovaný živinami, který nijak nezapáchá.

Jak kompost založit

Jestliže máte kompostér připravený na svém místě, můžete začít.

Dobře založený kompost zraje přibližně rok. Pro zkvalitnění a urychlení procesu vyzrávání bychom měli kompost 1x až 2x za rok překopat.

Přístup vzduchu a mikroorganismů usnadníme, když dno budoucího kompostu zryjeme. Drny můžeme odstranit, nebo převrácené ponechat na místě.

Pro základní vrstvu jsou ideální hrubší větve či vrstva slámy. Slouží totiž jako drenážní vrstva, která umožní přístup vzduchu a zamezí tak zápachu. Vzduch je pro správný průběh rozkladu důležitý.

Pokud do kompostu přijde najednou větší množství trávy, listí nebo zbytků zeleniny, je vhodné promíchat je s trochou klasické zeminy, protože tak ulehčíte práci drobným živočichům a půdním mikroorganismům.

Dobře založený kompost zraje přibližně rok. Pro zkvalitnění a urychlení procesu vyzrávání bychom měli kompost 1x až 2x za rok překopat.

Na dno kompostu patří hrubší části a vzdušný materiál jako jsou větve, sláma, štěpky dřeva apod., které umožní proudění vzduchu a odtok vody. Díky dokonalým přírodním procesům získáme tmavý substrát napěchovaný živinami, který nijak nezapáchá.

Co na kompostér patří a co rozhodně ne

Kompost určitě není popelnice a tak do něj rozhodně nemůžeme naházet vše. Co na kompost patří a co určitě ne?

Co na kompost patří:

Posečená tráva a listí (nikoli ořechové), mech, sláma, podrcené větve, kůra, piliny, zaschlé drny (pokládáme je kořeny vzhůru), chlévský hnůj, organický odpad z kuchyně (včetně kávové sedliny a papírových sáčků od čaje, skořápek od vajec), dřevěný popel, lepenka či nepotištěný papír, plevel bez semen a kořenů (kořeny lze přidat jen po dokonalém proschnutí).

Co na kompost určitě nedávat:

Do kompostu nikdy nedáváme kosti, pecky, plevele a rostliny viditelně napadené chorobami, časopisy, chemické látky, kočičí, psí a lidské exkrementy, barvy, ředidla, sklo, kov.

Slupky a zbytky tropického ovoce dáváme do kompostu jen v malém množství, jelikož jsou chemicky ošetřeny. Jejich podíl v kompostu by měl být menší než 10%.

V prvních dnech a týdnech se bude kompost zahřívat, je to zcela v pořádku. Probíhá v něm správný kompostovací proces.

Kompost by měl být přiměřeně vlhký, ale nikoli mokrý. V takovém kompostu probíhají už hnilobné procesy. Pokud máte kompost zase příliš suchý, je potřeba ho pokropit, jelikož v suchém kompostu zase neprobíhají ty správné kompostovací procesy.

Různé složky kompostu je potřeba střídat a do kompostu dostat dostatek vzduchu. Jako takovou provzdušňovací vrstvu můžete použít slámu, dřevní štěpku nebo třeba piliny.

Do kompostu tak dostanete nejenom vzduch, ale umožníte tak i odtok přebytečné vody. Pokud kompost zapáchá, probíhají v něm hnilobné procesy a je tak zapotřebí dostat do kompostu více vzduchu a to tak, že ho převrstvíme a přidáme do kompostu například piliny či dřevní štěpku.

Jak a proč kompostovat i ve městě

Kompostování, stejně tak jako zahradničení a ekologie, je obecně na vzestupu.

Pro ty, co nemají zahrady a pěstují třeba na balkonech, existují menší kompostéry, které jsou uzpůsobeny pro domácí využití. Jak pěstovat na omezeném prostoru balkonů a teras se dozvíte v e-booku Pěstujeme na balkoně.

Pokud mi sami kompost nepotřebujeme, neznamená to, že nemůžeme kompostovat. Ve většině měst jsou už rozmístěny kontejnery na bioodpad nebo probíhá pravidelný svoz bioodpadu, který se pak v městských kompostárnách zpracovává.

My všichni tak máme možnost přispět a vrátit tak živiny zpět do přírody, aby zbytečně nekončily na skládce nebo ve spalovně.

Vermikompostér

V posledních několika letech se z kompostování stal až módní hit a pokud zrovna nemáte zahradu či větší balkon, můžete se do kompostování pustit, třeba za pomoci vermikompostéru. Velmi oblíbené jsou třeba tyto české vermikompostéry.

Moderní vermikompostéry jsou doslova designové prvky a neznalce ani nenapadne, že se jedná o prostředek ke kompostování.

Vermikompostér obývají tzv. kalifornské žížaly, kterým zařízení nabízí ideální místo k žití. Mají zde potravu (veškeré organické zbytky z kuchyně a domácnosti) a postupně ji přetvářejí na výživný kompost a také tzv. žížalí čaj.

Žížalí čaj je tekutina, která je vedlejším produktem práce žížal a je jedním z nejlepších tekutých hnojiv.

Ráda vás přivítám i na facebooku Máma za gruntu nebo na IG.

Přeji vám krásný zbytek dne!

"Učím lidi kolem sebe věcem, které naše babičky uměly a my úspěšně zapomněli. Předávám jim své znalosti tak, aby je pak sami mohli naučit další generaci a my se tak opět mohli pohnout od konzumu směrem k soběstačnosti. "Můj příběh si přečtěte zde >>
Jsem autorkou eBooků "Pěstujeme na balkoně >> ,"Pěstujeme bylinky >> a "Pěstujeme na zahrádce >> , prostřednictvím kterých učím zahradničit lidi ve městech i na vesnicích.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.