V době, kdy u nás koronavirová pandemie vypukla, nikdo z nás, včetně mě nevěřil, že to dopadne tak, jako je tomu dnes. Myslela jsem si, že je to jen nafouknutá bublina a všeobecná začínající panika, mi přišla úsměvná.
Ze začátku jsem se upřímně děsila toho, že budu muset být s oběma dětmi pořád doma. Teď mi to zní absurdně. A víte co? Za pár dní možná týdnů jsme si na tuto situaci zvykli a našli si svůj režim. Pokud nezapnu zprávy, která jsou nabité strachem, panikou a spoustou smutných a často i zmatečných zpráv, už situaci ani nevnímám. Velký vliv na to jistě má i fakt, že žiji na vesnici. A co vám budu povídat, na vesnici se žije jinak…
Už jsem si zvykla na všudypřítomné hračky, nepořádek a jen se děsím, aby se nám kromě mravenců nenastěhovalo do domu ještě něco dalšího. Asi se brzo začnu koukat po nějaké paní na úklid, která to u nás doma po koronaviru dá do původního stavu, ale beru to s úsměvem.
Trávíme s dětmi spoustu času na zahradě a pískovišti. Děti běhají po poli, když já sázím semínka. Vídáme se s omezeným množstvím lidí, kteří mají také děti, takže izolovaní úplně nejsme a vlastně ani nechceme. Popravdě nám výlety do města ani nechybí.
Objevila jsem díky korona-době další výhody života na vesnici. Lidé si tu opravdu umí pomáhat a jsou si blíž. Když jdete po ulici, každý vás pozdraví, řekne, jak už vám ty děti zase vyrostly. Máte prostě pocit, že někam patříte. A o to víc to vnímáte v době izolace, každý úsměv vás zahřeje na duši.
Koronavirus nám vzal mnoho, řadě z nás práci, výdělek, možnost nákupů a zábavy, dětem školu amnoha lidem bohužel i to nejcennější…
Ale věřím tomu, že většině z nás i něco dal…
Současná zvláštní doba nám mimo spousty špatných věcí přinesla, alespoň podle mě, i něco pozitivního. Víte, co to je? ČAS, spoustu času, který můžeme věnovat sobě a své rodině. A to je věc, která se nám už nikdy nemusí poštěstit. Každý jsme dennodenně zavalení prací, zaměstnáním, spoustou povinností a pak dorazíme domů a padáme únavou.
Teď máme konečně čas si oddychnout a začít se věnovat třeba věcem, které jsme vždycky chtěli zkusit, ale neměli jsme na to čas. ČAS, kterého teď má většina z nás více než dost. Máme ho teď často tolik, že ani nevíme, co s ním.
Máme možnost prověřit, jak fungujeme jako rodina, jak fungujeme jako partneři. Sledovat, jak spolu umí žít naše děti, které můžeme konečně opravdu poznat, protože před tím na to nebyl dostatek času. To je podle mě ta nejhezčí věc, kterou jsme si z této těžké doby mohli vzít a vytěžit z ní maximum.
Přiznávám, každý večer padám vyčerpáním do postele, ale i tak se každý den najde spousta okamžiků, které se snažím vrýt do paměti, abych na ně s láskou za pár let mohla vzpomínat. Baví mě pozorovat to, jak se vedle sebe učí žít naše dvě děti, které by spolu jinak nikdy tolik času netrávily, protože dcera by byla ve školce.
Těší mě to, že lidé ještě v sobě mají dobré srdce a umí si nezištně pomáhat. Šijí roušky, nakupují seniorům, takže to s námi není zase tak špatné…
Spousta lidí objevuje znovu věci, které dřív měli rádi, ale neměli na ně čas. Vrací se ke knihám, šití, háčkování, pečení nebo se začali učit malovat či dělat keramiku.
Mají konečně čas pustit se do studia angličtiny, jejíž znalost jim tolik chyběla na loňské dovolené u moře. Denně teď vaříme, častěji pečeme… Inspiraci, co dobrého si ukuchtit na oběd či nápad na dobrý moučník, najdete v dřívějších článcích.
Pochopili, že k tomu, aby se dobře bavili, nepotřebují kina, koncerty a jinou řízenou zábavu. Pokud si chtějí zasportovat, nepotřebují posilovny a fitka, ale stačí jim se proběhnout v přírodě či projet na kole. Objevují krásu přírody, kterou mají za domem a nemusí jezdit na daleké výlety.
Já jsem sice doma s dětmi už nějakou dobu, ale i tak teď mnohem víc než kdy jindy chodím ráda na naši zahrádku a rýpu se v hlíně, sázím a těším se z toho kousku přírody, co máme za domem. A popravdě je to často jediná chvilka, kdy jsem sama.
Chcete se do zahradničení také pustit? Užitečné rady do začátku najdete na v Průvodci pro začínající zahradníky, kterého si můžete zdarma stáhnout. Zajímá vás pěstování bez chemických hnojiv a postřiků? Určitě koukněte i na oblíbený ebook zdarma Jde to i bez chemie.
Co jste v této době změnili vy? Naučili jste se něco nového? Objevili nový koníček?
Tak začněte třeba tím, že budete společně s rodinou snídat. Zdá se vám to jako hloupost? Nejenom, že je snídaně základ dne, ale pokud si teď navyknete společně snídat, může vám z toho i potom zůstat třeba hezký nedělní zvyk.
Zkuste si třeba dopřát pořádnou snídani, u které se sejde celá rodina a společně tak začnete nový den. Pokud už máte větší děti, určitě vám rády pomohou. Naše čtyřletá Stellinka pomáhá moc ráda. Sice kolikrát mám potom víc práce s uklízením než předtím, ale i tak to stojí za to.
Připravila jsem pro vás 2 snídaňové recepty, které vám budou určitě chutnat a zajisté vám zpříjemní ráno.
Tento recept miluje můj manžel. Míchaná vajíčka nedělám sice příliš často, ale tyto jsou naprosto delikátní, a navíc vám po nich není těžko ještě před obědem.
V tomto receptu skvěle zužitkujete ředkvičky, které už třeba nejsou úplně v kondici, anebo už prostě nevíte, co s nimi. Pravidelně tak spotřebuji poslední sklizeň ředkviček, když jsme jich všichni už přejedení.
Chcete si také vypěstovat vlastní úrodu a to nejen ředkviček? Koukněte zde.
Potřebujeme (2 porce):
Připravíme si pánev ideálně s nepřilnavým povrchem. Ředkvičky očistíme a nakrájíme na malé kostičky. Na pánvi rozehřejeme máslo a ředkvičky na něm osmahneme do měkka. Do misky rozklepneme vejce, osolíme, opepříme a dobře rozšleháme vidličkou. Směsí zalijeme ředkvičky a necháme vejce chvíli zavadnout. Poté přisypeme najemno nakrájenou naťovou cibulku, pažitku či libeček a celý obsah pánve pěkně promícháme.
Jak pěstovat bylinky se dozvíte v e-booku Pěstujeme bylinky.
Jak dlouho budete vejce dělat, nechám na vás. Každý má rád vejce jinak hotová :).
Obměna receptu
Když nemám ředkvičky, dělám úplně stejně míchaná vejce, ale s nahrubo nastrouhaným celerem. Zní to možná zvláštně, ale je to pecka.
Určitě vyzkoušejte, a navíc celer funguje hlavně u mužů jako přírodní afrodiziakum.
Podle mě se lidé dělí na ty, co rádi snídají sladké, a ty, co jsou spíš na slanou variantu snídaně. Já se tedy hlásím k té první skupině. A jak jste na tom vy?
Lívanečky jsou snadné na přípravu, takže nemusíte vstávat o hodinu dřív než všichni ostatní, abyste je připravili Pokud se nesní všechny, máte výborný dezert k odpolední kávě nebo svačinu do práce.
Potřebujeme (12 kusů):
Všechny suroviny smícháme a necháme odstát 10 minut. Kdo potřebuje, může dosladit třeba medem. Poté lívanečky opékáme na pánvi vymazané máslem či kokosovým olejem. Použít můžeme lívanečník, ale já ho doma nemám, takže dělám z těsta malé placičky na klasické pánvi.
Zdobíme ovocem a třeba domácím jogurtem, na který najdete recept v tomto článku .
Doporučuji
Pokud chcete mít lívanečky trošku zdravější nebo omezujete bílou mouku, pak je mouka ječná pro vás zajímavá alternativa. Na rozdíl od ostatních druhů mouky nemá mouka ječná ve sladkých dezertech pachuť. Tak se po ní podívejte a zkuste.
Možná po koronaviru zjistíme, že můžeme lépe skloubit práci a rodinný život, že můžeme více času věnovat sobě a nic se nestane, že můžeme pracovat více z domova, že můžeme cokoli, co právě chceme…
Věřím, že jednou budeme o této době našim dětem vyprávět a oni nám nebudou věřit, že jsme všichni chodili v roušce a nemohli jsme do obchoďáků, které jsou všudypřítomné. Budeme vzpomínat na ten ČAS, který jsme dostali na to, abychom si to s rodinou užili, stmelili se a v řadě případů se konečně dobře poznali.
Spoustu další inspirace na jdete v mé facebookové skupině Zahrada a kuchyně Mámy z gruntu nebo na Instagramu či Pinterestu.
Hezký zbytek dne