Máme před sebou druhý březnový den a já jsem vlastně docela ráda, že únor už je za námi. Když se nad tím zamyslím, vlastně únor ani moc ráda nemám, a to i přes to, že já i můj syn máme v tomto měsíci narozeniny. Zima už je pro mě dlouhá a já netrpělivě vyhlížím jaro, které mám tak ráda.
Miluji tu jarní vůni ve vzduchu.
A víte co? Už jsem ji před několika dny cítila a úplně mě to nabilo novou energií. Jara se prostě nemohu dočkat…
Možná byste si řekli, že na to, abyste začali něco dělat na zahrádce, je na přelomu února a března ještě dost času. To se ale velice pletete. Právě v tomto období už můžeme začít s prvními přípravnými pracemi na zahradě i na balkonové zahrádce. Dokonce je nejvyšší doba na to, vyset a předpěstovat některé druhy zeleniny, abychom si zajistili bohatou úrodu. Nevěříte? Tak se na to pojďte podívat.
Zahrada a naše záhonky jsou po uplynulé sezóně vysílené a je potřeba jim dodat dostatečné množství živin. Měli bychom zahradu, pole, sad i náš trávník dát do formy a na to je nejvhodnější doba právě přelom února a března.
Co nás tedy na zahrádce čeká:
Nebojte se, neblázním. Právě na přelomu února a března můžeme v teplejších oblastech vysévat první semínka a těšit se na brzkou úrodu. V tomto období přináší pěstování v nádobách, květináčích nebo truhlících řadu výhod. Já i přes to, že máme pole, vysévám první ředkvičky a hrášek raději do truhlíku než na záhon.
Alespoň u nás na Hané je půda ještě hodně mokrá a úplně si neumím představit, jak bych záhonky připravovala. Proto raději v tomto období volím výsev do nádob, které dám do skleníku. Jak a proč pěstovat i ve městě na balkoně si můžete pročíst v tomto článku.
Na záhon vysévám až druhou várku ředkviček a hrachu, a to někdy na začátku dubna až půda obeschne a lépe se s ní pracuje.
Co už mohu zasadit:
Truhlík, bedýnku nebo jakoukoli jinou nádobu naplníme zahradnickým substrátem. O tom, jak si namíchat substrát, se dočtete v e-booku ZDARMA, který si můžete volně stáhnout zde. Substrát je potřeba trochu umačkat, aby rostliny měly v zemině dostatečnou oporu. A můžeme se vrhnout na setí semínek.
Pro výsev raných odrůd ředkviček nám postačí truhlík nebo bedýnka, kterou vysypeme připraveným substrátem. Substrát umáčkneme a uděláme si řádky asi 1 cm hluboké ve vzdálenosti asi 8 cm od sebe. Semínka ředkviček vyséváme do řádku, a to ve vzdálenosti 3 cm od sebe. Tato metoda je výhodná zejména pro začátečníky, jelikož se tak vyhnete následnému protrhávání. Semínka zahrneme zeminou a pokropíme vodou. Už za měsíc se můžeme těšit na první úrodu. Všechny podrobnosti o pěstování nejen ředkviček se dozvíte zde.
Ředkviček existuje velká řada odrůd, které se liší dobou výsevu, velikostí, barvou a chutí. Můžete si vypěstovat klasické červené ředkvičky, ale i fialové a žluté. Více o výběru semen a o tom, jak se v nich vyznat, se dočtete v e-booku Pěstujeme na balkoně. Více podrobností najdete tady.
Při pěstování hrášku postupujeme stejně jako u ředkviček. Tentokrát nám ale lépe poslouží starší kbelík nebo velký květináč. Pozor nádoba vždy musí mít odtokové díry. Nádobu vysypeme substrátem a rozhodíme semínka. Na kbelík o průměru 25 cm nám postačí 10 semen hrachu. Opět pokropíme.
Počítáme s tím, že hrách je plazivá rostlina. Až nám povyroste, je potřeba mu dodat oporu. Použít můžeme třeba bambusovou tyčku. Hrách sklízíme asi za 50 dní.
K zalévání je ideální voda dešťová nebo odstátá, nikoli z kohoutku ledová. Doporučuji si koupit rozprašovač a s ním kropit zeminu, později se nám bude hodit konvička s kropicí růžicí. Pokud bychom zalévali přímo konvičkou, semena bychom si vyplavili. Substrát musíme udržovat neustále vlhký, ne však přemokřený.
Truhlíky a květináče umístíme na balkon či terasu a raději přikryjeme netkanou textilií. To proto, abychom malé rostlinky uchránili před případným ranním mrazíkem.
Pokud máme k dispozici skleník nebo pařeniště, dáme truhlíky tam. Do pařeniště i skleníku můžeme vysévat ředkvičky i přímo do půdy.
Já si truhlíky dávám do skleníku, a jakmile se venku trošku oteplí, dám nádobu s hráškem ven. Hrách má raději chladno, ředkvičky ponechám ve skleníku. Další výsev ředkviček a hrachu provedu v dubnu, a to už přímo do záhonu.
Začátek března je ideální doba k předpěstování rostlinek, které budeme na záhon či do truhlíku vysazovat až na začátku května. Já jsem řadu let tuto fázi přeskočila a na začátku května jsem vyrazila na trh a koupila si přímo sazenice. Letos poprvé jsem si řekla, že si sazenice zkusím vypěstovat sama. Zasadila jsem papriky, lilek, kadeřávek a směs salátů. Tak uvidím, všechno je jednou poprvé…
Chcete si také předpěstovat vlastní sazenice? Podrobný návod jak na to, najdete v e-booku Pěstujeme na balkoně.
Co mohu předpěstovat:
Pro předpěstování sazeniček volíme buď malé květináčky, nebo tzv. sadbovače, které uvidíte na obrázku. Květináčky naplníme buď vlastním substrátem, nebo koupíme substrát určený na výsev a množení. Jak připravit vlastní substrát se dozvíte v e-booku Zahradničíme na balkoně, který je volně ke stažení na tomto odkazu.
Zeminu stlačíme a rozhodíme semínka. Zahrneme tak, aby semena byla max 1 cm pod povrchem, a opět pokropíme. Substrát musí být neustále vlhký.
Spoustu užitečných nápadů a rad pro začínající zahradníky najdete v mé skupině Učíme se pěstovat na zahradě i bez ní.
Květináčky umístíme na okno nebo do skleníku. Semínka a později i sazenice mají rádi teplo. Já mám sadbovač s paprikami a lilky v koupelně na okně, kde máme nejtepleji. Papriky a lilky mají rádi teplotu kolem 24 °C a víc.
Jakmile rostlinky vzejdou, přemístím je na okno, kde je dostatek světla. Jinak by se nám papriky táhly za sluncem a byla by z nich dlouhá žížala, a to nechceme.
Sadbovač se saláty a kadeřávkem mám ve skleníku, kde je teď okolo 8 °C.
Cítíte, že potřebujete pomocnou ruku, která vás provede zahradnickým rokem? Zapište se na čekací listinu k novému online kurzu PRŮVODCE ZAHRADNICKÝM ROKEM, který právě připravuji.
Další užitečné rady a recepty sdílím na facebooku Máma z gruntu.
Přeji Vám krásné první jarní dny!