Zahrada ještě spí, ale my už pilně pracujeme

Máme před sebou druhý březnový den a já jsem vlastně docela ráda, že únor už je za námi. Když se nad tím zamyslím, vlastně únor ani moc ráda nemám, a to i přes to, že já i můj syn máme v tomto měsíci narozeniny. Zima už je pro mě dlouhá a já netrpělivě vyhlížím jaro, které mám tak ráda.
Miluji tu jarní vůni ve vzduchu.

A víte co? Už jsem ji před několika dny cítila a úplně mě to nabilo novou energií. Jara se prostě nemohu dočkat…

Příroda ještě spí, není kam spěchat

Možná byste si řekli, že na to, abyste začali něco dělat na zahrádce, je na přelomu února a března ještě dost času. To se ale velice pletete. Právě v tomto období už můžeme začít s prvními přípravnými pracemi na zahradě i na balkonové zahrádce. Dokonce je nejvyšší doba na to, vyset a předpěstovat některé druhy zeleniny, abychom si zajistili bohatou úrodu. Nevěříte? Tak se na to pojďte podívat.

Čím můžeme na zahrádce začít?

Zahrada a naše záhonky jsou po uplynulé sezóně vysílené a je potřeba jim dodat dostatečné množství živin. Měli bychom zahradu, pole, sad i náš trávník dát do formy a na to je nejvhodnější doba právě přelom února a března.

Co nás tedy na zahrádce čeká:

  • Pokud máme trávník, je teď ta nejvhodnější doba mu dodat nové živiny. A to nejlépe tak, že po něm rozprášíme tenkou vrstvu prosetého kompostu.
  • Zryjte záhonky (pokud jste tak neučinili na podzim) a zapravte do nich nové živiny ideálně ve formě kompostu. Půda tak bude mít dost času před samotnou výsadbou živiny vstřebat.
  • Převrstvíme kompost a to tak, aby dole byly hrubé části, uprostřed samotný kompost a nahoře opět hrubší část.
  • Pokud nám na zahradě zbylo ještě spadané listí, shrabeme je.

Co můžeme už vysadit ven?

Nebojte se, neblázním. Právě na přelomu února a března můžeme v teplejších oblastech vysévat první semínka a těšit se na brzkou úrodu. V tomto období přináší pěstování v nádobách, květináčích nebo truhlících řadu výhod. Já i přes to, že máme pole, vysévám první ředkvičky a hrášek raději do truhlíku než na záhon.

Ptáte se proč?

Alespoň u nás na Hané je půda ještě hodně mokrá a úplně si neumím představit, jak bych záhonky připravovala. Proto raději v tomto období volím výsev do nádob, které dám do skleníku. Jak a proč pěstovat i ve městě na balkoně si můžete pročíst v tomto článku.

Na záhon vysévám až druhou várku ředkviček a hrachu, a to někdy na začátku dubna až půda obeschne a lépe se s ní pracuje.

Co už mohu zasadit:

  • rané odrůdy ředkviček,
  • hrách.

Jak na to?

Truhlík, bedýnku nebo jakoukoli jinou nádobu naplníme zahradnickým substrátem. O tom, jak si namíchat substrát, se dočtete v e-booku ZDARMA, který si můžete volně stáhnout  zde. Substrát je potřeba trochu umačkat, aby rostliny měly v zemině dostatečnou oporu. A můžeme se vrhnout na setí semínek.

Ředkvičky

Pro výsev raných odrůd ředkviček nám postačí truhlík nebo bedýnka, kterou vysypeme připraveným substrátem. Substrát umáčkneme a uděláme si řádky asi 1 cm hluboké ve vzdálenosti asi 8 cm od sebe. Semínka ředkviček vyséváme do řádku, a to ve vzdálenosti 3 cm od sebe. Tato metoda je výhodná zejména pro začátečníky, jelikož se tak vyhnete následnému protrhávání. Semínka zahrneme zeminou a pokropíme vodou. Už za měsíc se můžeme těšit na první úrodu. Všechny podrobnosti o pěstování nejen ředkviček se dozvíte zde.

Ředkviček existuje velká řada odrůd, které se liší dobou výsevu, velikostí, barvou a chutí. Můžete si vypěstovat klasické červené ředkvičky, ale i fialové a žluté. Více o výběru semen a o tom, jak se v nich vyznat, se dočtete v e-booku Pěstujeme na balkoně. Více podrobností najdete tady.

Hrách

Při pěstování hrášku postupujeme stejně jako u ředkviček. Tentokrát nám ale lépe poslouží starší kbelík nebo velký květináč. Pozor nádoba vždy musí mít odtokové díry. Nádobu vysypeme substrátem a rozhodíme semínka. Na kbelík o průměru 25 cm nám postačí 10 semen hrachu. Opět pokropíme.

Počítáme s tím, že hrách je plazivá rostlina. Až nám povyroste, je potřeba mu dodat oporu. Použít můžeme třeba bambusovou tyčku. Hrách sklízíme asi za 50 dní.

K zalévání je ideální voda dešťová nebo odstátá, nikoli z kohoutku ledová. Doporučuji si koupit rozprašovač a s ním kropit zeminu, později se nám bude hodit konvička s kropicí růžicí. Pokud bychom zalévali přímo konvičkou, semena bychom si vyplavili. Substrát musíme udržovat neustále vlhký, ne však přemokřený.

Truhlíky a květináče umístíme na balkon či terasu a raději přikryjeme netkanou textilií. To proto, abychom malé rostlinky uchránili před případným ranním mrazíkem.

Pokud máme k dispozici skleník nebo pařeniště, dáme truhlíky tam. Do pařeniště i skleníku můžeme vysévat ředkvičky i přímo do půdy.

Já si truhlíky dávám do skleníku, a jakmile se venku trošku oteplí, dám nádobu s hráškem ven. Hrách má raději chladno, ředkvičky ponechám ve skleníku. Další výsev ředkviček a hrachu provedu v dubnu, a to už přímo do záhonu.

Co můžu předpěstovat?

Začátek března je ideální doba k předpěstování rostlinek, které budeme na záhon či do truhlíku vysazovat až na začátku května. Já jsem řadu let tuto fázi přeskočila a na začátku května jsem vyrazila na trh a koupila si přímo sazenice. Letos poprvé jsem si řekla, že si sazenice zkusím vypěstovat sama. Zasadila jsem papriky, lilek, kadeřávek a směs salátů. Tak uvidím, všechno je jednou poprvé…

Chcete si také předpěstovat vlastní sazenice? Podrobný návod jak na to, najdete v e-booku Pěstujeme na balkoně.

Co mohu předpěstovat:

  • papriky,
  • lilek,
  • kadeřavou kapustu (kadeřávek),
  • květák, brokolici,
  • rané hlávkové zelí,
  • celer,
  • saláty a to jak pro sklizeň hlávek tak k řezu listů.

Jak na to?

Pro předpěstování sazeniček volíme buď malé květináčky, nebo tzv. sadbovače, které uvidíte na obrázku. Květináčky naplníme buď vlastním substrátem, nebo koupíme substrát určený na výsev a množení. Jak připravit vlastní substrát se dozvíte v e-booku Zahradničíme na balkoně, který je volně ke stažení na tomto odkazu.

Zeminu stlačíme a rozhodíme semínka. Zahrneme tak, aby semena byla max 1 cm pod povrchem, a opět pokropíme. Substrát musí být neustále vlhký. 

Spoustu užitečných nápadů a rad pro začínající zahradníky najdete v mé skupině Učíme se pěstovat na zahradě i bez ní.

Květináčky umístíme na okno nebo do skleníku. Semínka a později i sazenice mají rádi teplo. Já mám sadbovač s paprikami a lilky v koupelně na okně, kde máme nejtepleji. Papriky a lilky mají rádi teplotu kolem 24 °C a víc.

Jakmile rostlinky vzejdou, přemístím je na okno, kde je dostatek světla. Jinak by se nám papriky táhly za sluncem a byla by z nich dlouhá žížala, a to nechceme.

Sadbovač se saláty a kadeřávkem mám ve skleníku, kde je teď okolo 8 °C.

Další užitečné rady a recepty sdílím na facebooku Máma z gruntu.

Přeji Vám krásné první jarní dny!

"Učím lidi kolem sebe věcem, které naše babičky uměly a my úspěšně zapomněli. Předávám jim své znalosti tak, aby je pak sami mohli naučit další generaci a my se tak opět mohli pohnout od konzumu směrem k soběstačnosti. "Můj příběh si přečtěte zde >>
Jsem autorkou eBooků "Pěstujeme na balkoně >> ,"Pěstujeme bylinky >> a "Pěstujeme na zahrádce >> , prostřednictvím kterých učím zahradničit lidi ve městech i na vesnicích.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.