Květen na zahrádce

A už tu máme květen

Taky vám přijde, že ten čas tak strašně letí? Už je tu květen a já mám pocit, že snad čas letí, čím dál rychleji. Než jsem měla děti, často se mi dny vlekly a já nevěděla, co s volným časem. Za pár týdnů oslaví moje starší dcera 8. narozeniny a mě se zdá, že čas letí jako splašený.

V únoru jsem napsala první článek na téma, co v daném měsíci dělat na zahrádce. Jaké práce je potřeba udělat, co zasadit. No a už tady máme čtvrtý článek z této série.

Květen je plný práce

Květen je pro zahradníky asi ten nejvíce nabitý měsíc. Pokud jsme včas zaseli ředkvičky, saláty a špenát, už nyní si na něm můžeme pochutnávat.

Pokud si chcete vypěstovat salát či ředkvičky třeba na balkoně, návod jak na to najdete v tomto článku.

V květnu vrcholí sezóna vysazování a vysévání všeho, co potřebuje už vyhřátou půdu a teplejší noci. Konečně můžeme vysazovat sazeničky, které už netrpělivě čekají ve skleníku nebo doma za oknem.

Pranostiky a počasí

Málokterá pranostika v současné době platí. Počasí je často dost popletené a nedá se na něj spolehnout. Ale jednou pranostikou se opravdu vyplatí řídit. Která to je?

Ledoví muži

Pankrác, Servác, Bonifác – období mezi 12. a 14. květnem

K polovině května se vztahuje pranostika o posledních jarních mrazech (krajově též zvané kamenní muži nebo zmrzlí).

Každoročně vysazuji sazenice až v polovině května, jelikož by mi bylo opravdu líto, kdyby práce a péče, kterou jsem věnovala sazenicím, přišla nazmar. Samozřejmě je nutné brát toto magické datum jen jako orientační.

Musíme totiž vzít v úvahu i místo a oblast, kde budeme vysazovat. Jindy budeme vysazovat, pokud bydlíme na jižní Moravě, jinak, pokud někde v podhůří hor.

Nechci čekat

Pokud chcete vysadit rostliny dříve, samozřejmě můžete, ale je nutné rostliny chránit před nočními mrazíky. Mráz může rostliny spálit a značně je tak poškodit, nebo dokonce zničit.

Jak tedy mohu rostliny ochránit? Máme v zásadě tři možnosti:

  • sazenice vysadíme do skleníku,
  • sazenice vysadíme do fóliovníku,
  • sazenice přikryjeme netkanou textilií.

Můžu ještě vyset nějaká semena?

Samozřejmě a není toho zrovna málo. Některá semena potřebují teplou půdu, aby dobře vzklíčila, takže právě začátek května je pro ně ideální doba, kdy by se měla dostat do půdy.

Než semena vyklíčí, bude to trvat 2-3 týdny. První lístky vykouknou nad zem právě v době, kdy už nehrozí mrazíky.

Co můžeme vysévat:

  • fazole,
  • kukuřici,
  • okurky,
  • cukety, patizony a dýně.

Podruhé vyséváme:

  • ředkvičky,
  • saláty,
  • špenát,
  • červenou řepu,
  • hrášek.

Pokud jsme s výsevem ředkviček a salátů začali už v březnu, právě v květnu sklidíme první úrodu. Pokud si chceme sezónu těchto plodin prodloužit, můžeme je vyset znovu. Stejně tak můžeme vyset i další várku hrášku, značně si tak prodloužíme sezónu jeho sklizně.

Máte stejně jako já rádi zelené fazolky? Ano? Pak si určitě zkuste zasadit keříčkové fazole. Já je nejraději sklízím právě ještě v nezralém stavu a postupně je otrhávám a krájím si je do mrazáku.

Rada pro vás

Vysazujte fazolky po celý květen a klidně i červen třeba ve 14denním rozestupu. Vždy jen pár semen. Budete tak mít fazolky k dispozici až do září.

Které rostliny už netrpělivě čekají

Právě polovina května (po zmrzlých mužích) je správné období, kdy můžeme konečně vysazovat všechny sazenice, které jsme si s láskou předpěstovali.

Podrobný návod, jak si vypěstovat vlastní sazenice a dále pěstovat, najdete v e-booku Pěstujeme na zahrádce.

Samozřejmě můžeme zakoupit i hotové sazenice, a to ideálně někde na trhu či u menšího zahrádkáře.

A teď přichází snad moje nejoblíbenější část, a to je vysazování sazenic. Které to jsou?

Jaké sazenice můžeme vysadit:

  • saláty hlávkové, ledové a ostatní druhy salátů k řezu hlávek i listů,
  • rajčata,
  • papriky,
  • okurky,
  • cukety, patizony a dýně,
  • lilky,
  • celer,
  • kedlubny, zelí, květák,
  • kapustu a kadeřávek,
  • bazalku, majoránku.

O tom, jak pěstovat jednotlivé druhy zeleniny a zajistit si tak bohatou úrodu po celý rok si můžete přečíst v e-booku Pěstujeme na zahrádce anebo v e-booku Pěstujeme na balkoně.

Rada pro vás

Čím hlouběji sazenice rajčat zasadíte, tím více kořenů si rostlina vytvoří a bude mnohem lépe vstřebávat živiny a vodu. Existuje řada metod výsadby rajčat. Já je například sazím do půdy až po první lístky.

Pokud nechcete chodit zalévat každý den, můžete vedle rostliny zakopat pet lahev. Lahvi uřežete dno a ve víčku uděláte několik dírek. Láhev zakopete vedle rostliny dnem vzhůru a naplníte ji vodou. Rostlina rajčete tak bude mít dostatek vláhy po delší dobu. Stejně můžete postupovat i u paprik.

Já mám letošní premiéru s lilky, tak jsem zvědavá, jestli se alespoň jednoho plodu dočkám :)…

Už tu máme snad to pravé jaro. Jak já jsem se na něj těšila! Řekla bych, že jaro je pro mě to správné roční období. Miluji tu vůni půdy, když se po zimě poprvé prohrábne. Těší mě, jak poletují včelky a hledají si první potravu. A ten jarní vzduch… Znáte hezčí vůni???

Je pravdou, že v posledních dnech nás všechny tíží situace spojená s řadou omezení, a i strachem z toho, co bude. O to víc bych vás chtěla podpořit v tom, abyste se právě v těchto dnech vydali do přírody. Někam, kde se budete moci OPRAVDU nadechnout toho svěžího jarního vzduchu a pročistit si tak tělo i mysl.

Hlavně mysl…

Zahrádka i obyčejný truhlík je pro mě zdrojem relaxace.

Nemusíte mít zahradu, abyste si něco mohli vypěstovat a udělat si tak radost a dopřát si kvalitní zeleninu či bylinky.

Vezměte si truhlík, substrát, semínka a POJĎTE DO TOHO se mnou. Vylezte na zahrádku a rýpejte se v zemi a sázejte, okopávejte…

Sama na sobě cítím, jak právě v těchto dnech je pro mě zahrádka, pole i obyčejný truhlík zdrojem příjemné relaxace. Vřele to doporučuji i vám.

Co nás v březnu čeká?

Se zahradničením a první výsadbou jste mohli začít již v únoru. Kdo zatím nestihl, koukněte zde, ať víte, co byste měli dohnat :).

Březen považuji za ten správný začátek zahrádkářské sezóny.

Všechny zahradnické práce se odvíjí od místa, ve kterém máte prostor k pěstování. Na konci března můžeme v nížinách směle vysazovat, ale na horách si budeme ještě muset počkat.

Co nás tedy na zahrádce v březnu čeká:

  • Z trávníku vyhrabeme starou trávu a zbytky podzimního listí.
  • Trávníku dodáme po zimě živiny. A to nejlépe tak, že po něm rozprášíme tenkou vrstvu prosetého kompostu.
  • Zryjte záhonky (pokud jste tak neučinili na podzim) a zapravte do nich nové živiny, ideálně ve formě kompostu. Půda tak bude mít ještě čas před samotnou výsadbou živiny vstřebat.
  • Pokud máme k dispozici skleník či pařeniště, připravíme ho na první výsadbu.
  • Je na čase přihnojit jahodníky, rybízy, angrešty a ostatní ovocné stromy.
  • Jahodníky očistíme od starého listí.
  • Na záhonech provedeme první pletí plevele.

Můžu už něco sázet a vysévat?

Březen je v našich končinách ta pravá doba pro zahájení pěstitelské sezóny. Můžeme začít vysazovat na záhonech, ale i balkonech a terasách.

Pokud máme k dispozici skleník nebo pařeniště, můžeme se směle pustit do výsadby prvních salátů, a to jak ze semínek, tak i z předpěstovaných sazenic. Do záhonu či truhlíku vyséváme první semena.

Co už mohu zasadit:

  • rané odrůdy ředkviček,
  • hrách,
  • saláty k řezu hlávek i listů,
  • cibuli a šalotku,
  • mrkev,
  • petržel a pastyňák,
  • špenát,
  • maliny, borůvky, rybíz a angrešty,
  • kopr,
  • jahodníky.

Jak na to?

Truhlík, bedýnku nebo jakoukoli jinou nádobu naplníme zahradnickým substrátem. Dbejte na to, aby měla nádoba otvory pro odtok přebytečné vody.

O tom, jak si namíchat substrát, se dočtete v e-booku ZDARMA Zahradničíme na balkoně, terase a okenním parapetu, který si můžete stáhnout zde.

Substrát je potřeba trochu umačkat, aby rostliny měly v zemině dostatečnou oporu. A můžeme se vrhnout na setí semínek. Jak vysévat ředkvičky a hrách se dočtete v únorovém článku.

Ředkvička

Pokud se bojíte ranních mrazíků, doporučuji mladé rostlinky přikrýt netkanou textílií aby je mráz neohrozil.

Co můžu předpěstovat?

Březen je vhodná doba pro předpěstování rajčat, salátů, kedluben, zelí. Máme taktéž poslední možnost předpěstovat dlouho klíčící zeleninu, jako je třeba paprika a lilek.

Co mohu předpěstovat:

  • rajčata,
  • papriky,
  • lilek,
  • kadeřavou kapustu (kadeřávek),
  • květák, brokolici, kedlubny,
  • rané hlávkové zelí,
  • saláty a to jak pro sklizeň hlávek tak k řezu listů.

Na konci měsíce můžeme začít na teplém místě předpěstovávat i okurky, melouny a cukety. Chcete vědět jak na to? Všechny své zkušenosti s pěstováním bez chemických hnojiv a postřiků najdete v online kurzu Cesta k zahrádce bez chemie.

Jak na to?

Pro předpěstování sazeniček volíme buď malé květináčky nebo tzv. sadbovače, které vidíte na obrázku. Květináčky naplníme buď vlastním substrátem, nebo koupíme substrát určený na výsev a množení.

Jak připravit vlastní substrát se dozvíte v e-booku ZDARMA, který si volně můžete stáhnou tady.

Zeminu stlačíme a rozhodíme semínka. Zahrneme tak, aby semena byla max 1 cm pod povrchem, a opět pokropíme. Substrát musí být neustále vlhký. 

Květináčky umístíme na okno nebo do skleníku. Semínka a později i sazenice mají rádi teplo.

Já mám sadbovač s paprikami a lilky v koupelně na okně, kde máme nejtepleji. Papriky a lilky mají rádi teplotu kolem 24 °C a víc.

Jakmile rostlinky vzejdou, přemístím je na okno, kde je dostatek světla. Jinak by se nám rostlinky táhly za sluncem a byly by z nich dlouhé žížaly, a to nechceme.

Sadbovač se saláty a kadeřávkem mám ve skleníku, kde je teď okolo 8 °C.

Doporučuji:

  • Sazenice jahod zalévejte, ať dobře zakoření.
  • Maliníky a borůvky zalévejte.
  • Dokud jsou sazenice zeleniny malé, kropte je ať se nevyplaví. Jak povyrostou už je můžete pomalu zalévat.
  • Semena kropíme aby lépe vzklíčila.

Po dobře odvedené práci si zasloužíte odměnu.

Já nejraději po práci relaxuji s dobrou kávou a kouskem domácího koláče. Na mé nejoblíbenější koláče najdete recept tady. Navíc je hravě zvládnee připravit do 30 minut.

Jak vám mohu pomoci a co se se mnou můžete naučit? Vše je ke stažení zdarma.

Další užitečné rady a recepty sdílím na facebooku Máma z gruntu nebo IG.

Krásný den

"Učím lidi kolem sebe věcem, které naše babičky uměly a my úspěšně zapomněli. Předávám jim své znalosti tak, aby je pak sami mohli naučit další generaci a my se tak opět mohli pohnout od konzumu směrem k soběstačnosti. "Můj příběh si přečtěte zde >> Jsem autorkou eBooků "Pěstujeme na balkoně >> ,"Pěstujeme bylinky >> a "Pěstujeme na zahrádce >> , prostřednictvím kterých učím zahradničit lidi ve městech i na vesnicích.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů