Je zahradničení a pěstování zeleniny a ovoce opravdu jen o úrodě???

Co mě trápí?

V poslední době na mě často padá taková tíseň a bezmoc. Vnímám kolem sebe a celkově ve společnosti obrovské odtržení od základních principů života a koloběhu v přírodě, a to mě popravdě dost užírá a trápí.

Všimli jste si toho?

Napadlo vás někdy, že třeba vaše dětí ví, jak vypadá slon, žirafa a všemožná cizokrajná zvířata, ale třeba nikdy neviděly živé prase nebo krávu?? Nebo se jim v hlavičce nespojí, že to, aby měly na oběd řízek a na snídani třeba šunku neznamená, že maminka jde do obchodu a tam se zčistajasna objeví kus masa?

Odkud se berou vejce a kde se vzalo rajče nebo paprika?

Děti samozřejmě ví, že je snáší slepice, jelikož jim to od útlého dětství říkáme prostřednictvím předčítání knih a leporel. Ale ví, jak opravdu slepice vypadá, že se o ni někdo musí starat, dávat ji jíst a v lepším případě pouštět na pastvu?

Možná si myslíte, že jsem blázen a ví to každé malé dítě, ale věřte mi opak je pravdou.

Sama jsem něčeho podobného byla svědkem a věřte mi, že v tu chvíli mě to opravdu vedlo k zamyšlení. Uvedu hned dva příklady.

Samotné se mi před nedávnem stala jedna podobná věc. Šli jsme s naši čtyřletou dcerou na procházku podívat se na koníky. Ona pořád dokola opakovala, že se na nich chce povozit, ale až u ohrady jí došlo, jak velké a majestátní zvíře kůň je. Víte, co mi došlo? Dcera živého koně takto z blízka asi ještě neviděla a z leporela opravdu nezjistí, jak opravdu dané zvíře vypadá.

Pokud toto není dostatečný příklad, mám ještě jeden.

Minulý podzim jsem vytrhávala na políčku krmnou řepu pro naše morčata. Řepa dorostla do opravdu velkých rozměrů. Šla kolem slečna odhadem tak 14letá a říkala své mámě. Maminko to je, ale velká mrkev a máma na to nic, mlčela. Mě to popravdě nejprve rozesmálo, ale pak mi došlo, že ta slečna asi ani neví, jak mrkev vypadá a těžko říct, jestli to věděla její máma :(.

Jsem za náš život na vesnici opravdu vděčná

A to nejenom proto, že si můžeme ledasco vypěstovat, ale i lidé si tu jsou tak nějak blíž, popravdě někdy až moc :).

U nás na vesnici ještě ten přirozený koloběh a snad i úcta k půdě, práci a úrodě nevymizela, ale popravdě jak dlouho to bude trvat nikdo neví….

Naše děti naštěstí ví, jak vypadá živá slepice nebo králík. Ví, že slepice snáší vejce a jakmile už z ní není užitek, sní se. Vnímají ten koloběh a to, že slepice či kuře, je živý tvor. Dcera chodí k dědovi krmit králíky a přesto ví, že je jednou bude mít k obědu.

Možná vám teď přijde, že je to drsné, ale já považuji za správné, aby děti věděly, kde se maso a vejce bere, že to prostě není jen položka v nákupním seznamu. Bohužel díky dnešní době a uspěchanému stylu života došlo k tomu, že řada dětí a možná ani dospělých pořádně nikdy neviděla krávu, králíka nebo neví kdy se sklízí určitá plodina.

Když jsem nedávno vedla s jednou maminkou debatu o kojení a já jsem jako paralelu toho, že ještě kojím svého 17měsíčního syna, použila krávu, dost se podivila. Prostě jsem řekla, že kojná v dobách minulých byla prostě taková dnešní kráva.

Kráva stejně jako žena nemá mléko jen tak. Opravdu ho nemá jen proto, že je to kráva. Každá kráva má mléko, stejně jako žena, až tehdy když se jí narodí tele. A tedy jako každý savec své tele krmí mlékem a tím, že už ji už nikdy farmář nepřestane dojit, má mléko až do konce svého života nebo užitečnosti. A to není jediná věc, která se tak nějak z obecného povědomí vytratila…

Co se u mě časem změnilo? 

Dokud jsem neměla děti, bylo pro mě pěstování zeleniny a ovoce opravdu jen o úrodě. Velká změna přišla v době, kdy jsem byla těhotná a čekala naši první dceru Stellinku. Jako každá budoucí maminka jsem studovala všechny dostupné informace o porodu, výchově a příkrmech. A najednou mi to nějak docvaklo. Více si můžete přečíst v  Mém příběhu.

Díky naší zahrádce můžu naší dceři vypěstovat tu nejlepší zeleninu a ovoce

S vidinou toho, jak pro svou dceru dělám to nejlepší, co mohu, jsem sázela, okopávala a nadšeně sklízela. Pokud byste také rádi začali zahradničit, ale nevíte jak začít stáhněte si zdarma Průvodce pro začínající zahradníky.

Zahradničení a pěstování zeleniny a ovoce pro mě postupně dostávalo hlubší rozměr. Baví mě se v této oblasti vzdělávat a hledat nové směry a postupy, jak pěstovat a napojit se zpět na Matku přírodu.

Jak dcera rostla a začala mi na zahrádce pomáhat, došla mi další velmi důležitá věc, která dnešním dětem opravdu chybí, tedy alespoň těm, které žijí ve městě.

Co to je? V čem vidím pozitiva zahradničení a života na vesnici?

Velké pozitivum na zahradničení, byť jenom na balkoně nebo u babičky, vidím v tom, že děti vnímají, kde se potraviny berou. 

Děti tak mají možnost vidět, že se mrkev nebo jablka nerodí v obchodě zabalená do igelitu, ale že to, abychom si jablko utrhli nebo si pochutnali na mrkvičce, stojí nás nebo někoho jiného opravdu nějaký čas a práci.

Proto pro vás mám volně ke stažení tento dárek, který vám pomůže začít pěstovat, a to na balkoně i zahrádce.

Pokud mě sledujete na Facebooku nebo IG, víte, že naše děti zahradničení opravdu baví a berou to jako běžnou součást našeho života.

Snažím se děti formou hry zapojit do práce na zahrádce, chodíme spolu zalévat, sklízet a povídat si o tom. Pokud můžete, zkuste dětem ukázat alespoň něco, byť sami nemáte zahradu, i truhlík na balkoně je dobrý začátek.

Já jsem se na vesnici narodila a proto jsem na sobě nikdy nepocítila výjimečnost, že žít na vesnici a znát práci na poli je nějaká výhoda. Spíš jsem to jako dítě nesnášela. Jak se ten život mění :).

Teď jsem za to vděčná…

Co s tím?

Asi si říkáte, že vy sami svět nespasíte. To určitě ne, ale i něco je lepší než nic.

Pokud nemáte zahrádku, ale třeba jen balkon, určitě zkuste zasadit do truhlíku salát, ředkvičky nebo rajčata. Pěstování na balkonech jsem se věnovala v tomto článku. 

Uvidíte, jak vám budou děti nadšeně pomáhat, a věřte, že jim i touto malou zahrádkou předáte do života opravdu hodně. Pokud s pěstováním nemáte zkušenosti, ale rádi byste začali doporučuji stáhnout Průvodce pro začínající zahradníky, je zdarma.

Vidím velký smysl v tom, aby naše děti věděly, že maso se bere z živých tvorů a přináší  i další užitek, jako je třeba mléko či vejce. Samozřejmě vás nenutím pořídit si slepice, ani mi je nemáme,  má je náš soused.

Jak to tedy vyřešit?

Určitě máte v okolí nějakou farmu, kde dětem můžete ukázat hospodářská zvířata, a navíc nákupem výrobků, můžete místního farmáře podpořit. To je další super věc na malých farmách, které otevřeli své dveře zákazníkům. Nabídnou svou produkci a vy i vaše děti můžete vidět a být v těsném kontaktu s živými tvory.

Ve vedlejší vesnici měl jeden farmář naprosto geniální nápad. Už po generace obhospodařovali několik polí a pěstovali obvyklou zeleninu, jako je mrkev, petržel, zelí, česnek, dýně apod.

A teď upřímně, kdy naposledy jste viděli na poli něco jiného než obilí, řepku, kukuřici či řepu? 

Tento zemědělec měl už roky problém s tím, že mu velkoobchody srážely výkupní cenu zeleniny a on byl takřka na pokraji krachu, ale chtěl udržet tradici. Víte, co ho napadlo???

Nabídl své výpěstky k prodeji formou samosběru, stejně tak jako jsou dnes k mání tolik oblíbené samosběry jahod.

A jak to funguje?

Jednoduše…

Farmář sedne do traktoru a vyorá část úrody přímo na poli. Vy si vezmete vlastní bedýnku a jdete si ji přímo na pole posbírat vyorané plodiny a poté po zvážení zaplatíte danou sumu. Nejenom že víte, kde zelenina rostla, ale podpoříte i tohoto konkrétního farmáře, a navíc i ušetříte, jelikož tento konkrétní farmář prodává za ceny shodné s těmi, co by dostal od velkoobchodníků, tedy mrkev třeba za 3 Kč/kg a cibuli za 5 Kč/kg.

A víte, co bylo úžasné?

Loňský rok přijížděly celé rodiny s dětmi na zmíněná pole a i přesto, že nechtěly nic koupit, ukazovaly svým dětem, jak pracuje traktor, kde zelenina roste, jak vypadá, kdy a jak se sklízí…

No řekněte není toto také cesta? Je pravdou, že v řadě rodin už prostě vymizela znalost toho, jak pěstovat, a to jednoduše proto, že už několikátá generace žije ve městech v panelovém domě. Na tom určitě není nic špatného, ale i tak můžeme našim dětem ukázat, jak vypěstovat třeba rajče v květináči na balkoně anebo si společně zasadit pár bylinek nebo salátů do truhlíku.

Pokud i vy patříte mezi ty, kterým neměl tyto znalosti kdo předat, můžu vás to naučit já.

Zdarma si můžete stáhnout: 

• e-book Pěstujeme na balkoně, terase i okenním parapetu
• e-book Jde to i bez chemie
• Tabulky pro snadné pěstování
• Průvodce pro začínající zahradníky

I my můžeme něco změnit

Teď to dětem možná ještě nedochází, jelikož jsou ještě malé, dcera zatím chodí do školky, ale věřím, že to, jak věci vnímají, jak pomáhají s pěstováním a prostě to žijí, je obohatí a dá jim v životě určitý, snad správný směr.

To, jakým směrem se pak naše děti vydají, zda z nich budou vegani, vegetariáni nebo masožravci je jejich volba. Dali jsme jim možnost vidět a vnímat ten koloběh života v přírodě, na zahradě nebo v našem truhlíku.

Jinak to s námi nedopadne dobře. Kolem nás vidíme neuvěřitelné plýtvání a pomalou destrukci planety, která pokud s tím nic neuděláme, povede k našemu konci.

Pevně věřím tomu, že pokud s tím budeme chtít něco udělat, každý může přispět a pomoci. Nejsem žádný ekolog nebo bio žena, jen se snažím vnímat věci kolem sebe. Snažím se děti vychovat tak, aby z nich vyrostli samostatní a svobodně přemýšlející lidé, kteří si umí udělat vlastní názor a žít zodpovědný život. My jim jen můžeme dát pevné základní kameny.

Protože když je to nenaučíme my, tak kdo….?

Potkávat se můžeme na Facebooku, Instagramu nebo Pinterestu.