Učíme se zavařovat DÍL 1

Pomalu se blíží konec hlavní zahrádkářské sezóny, kdy si jen tak vyběhneme do zahrádky a natrháme si plné hrsti dobrot, které nám naše zahrádka poskytuje. Už máme za sebou období jahod, rybízů, třešní, meruněk, hrášku a podobných malých plodů, které jsou vhodné zejména pro přímou konzumaci, zamrazení případně výrobu marmelád.

Právě podzim, je alespoň pro mě, ta nejlepší doba, kdy už pomalu můžeme zhodnotit uplynulou hlavní sezónu a přemýšlet, co se nám povedlo nebo naopak, co se nám nedařilo. Pokud patříte k té druhé polovině a chcete v další sezóně mít z pěstování už jen radost, mám pro vás cestu.

K babímu létu prostě zavařování patří

S koncem prázdnin a pomalým nástupem podzimu přichází čas, kdy sklízíme úrodu, která vyžaduje buď skladování ve sklepě nebo zavaření. Popravdě ten, kdo má opravdu vhodný sklep, má doma poklad. My doma sice sklep máme, a část úrody jako jsou brambory, jablka, dýně nebo zelí v něm skladujeme, ale i tak u nás má ZAVAŘOVÁNÍ jasné místo.

Domácí marmelády

Zavařování a naše babičky

Zavařování je jednou z možností, jak konzervovat potraviny, které hojně využívali naši předkové a určitě má své čestné místo i dnes.

Co znamená ,,zavařit potraviny"

Zavařování je jeden ze způsobů tepelné konzervace potravin, při které se pokrm ve sklenici těsně uzavřené víčkem ohřívá na teplotu kolem 85 °C nebo vyšší. Ohříváním uzavřených sklenic ve vodě nebo páře dojde k uvaření a pasterizaci pokrmu.

Ještě nedávno nebylo samozřejmostí, že každá domácnost měla k dispozici mrazák a lednici, kde se dalo maso, masné výrobky a třeba i část úrody uchovat. Pro naše předky bylo zavařování nutností a zajisté ho ovládala každá hospodyně.

U nás doma se vždycky zavařovalo hodně. Pamatuji si, jak mamka zavařovala okurky, kompoty, marmelády, přesnídávky a hotová jídla. Když jsme potom v zimě pekly koláč, jak se nám potom meruňkový kompot hodil 😉 .

Meruňková marmeláda

Kdo by si nepamatoval krásné české filmy, kdy rodinky jedou na dovolenou a v kufru jim zvoní zavařovací sklenice, po okraj naplněné gulášem, omáčkami a jinými dobrotami 😉 .

Moje začátky

Já jsem začala zavařovat hlavně v době, kdy se nám narodila první dcera. Bylo to období, kdy jsem se ve velkém pustila do přípravy přesnídávek. Ještě teď si pamatuji, jak nadšeně vařím jablečné, meruňkové a další přesnídávky, aby ta naše princezna měla, to nejlepší. Tenkrát jsem jich navařila tolik, že je jedla ještě další rok :).

Ve stejné době jsem se vlastně pustila i do zahradničení.  Cesta mě dovedla až sem, kdy se se pomocí eBooku Pěstujeme na balkoněPěstujeme na zahrádce snažím ušlapat cestičku začínajícím pěstitelům a předat jim to, co jsem se sama procesem pokus omyl naučila.

Více si můžete přečíst, zde v Mém příběhu.

Zavařování, cesta k soběstačnosti

Zavařování je jednou z možností, jak si úrodu a její přebytky zpracovat tak, abychom je mohly využít kdykoli po celý rok. Tomu já říkám SOBĚSTAČNOST, a to je to, o co nám jde.

Proč se tedy do zavařování nepustíte?

Máme pocit, že zavařování je: 

  • složité,
  • zabere spoustu času,
  • potřebujeme speciální pomůcky,
  • nebezpečné (botulin tzv. klobásový jed").

Pokud vás od zavařování odrazuje jen těchto pár věcí, můžu vás uklidnit. Nemáte se čeho bát a pusťte se do toho. 

Probereme si jednotlivé body ať v tom máme jasno.

Je zavařování složité?

Zavařování není nijak složité a zvládne ho bez problému i začátečník. Stačí dodržet několik zásad díky kterým nám zavařeniny vydrží bez problému i několik let. Třeba takovou přesnídávku nebo marmeládu, zvládne opravdu každý. Přípravě přesnídávek věnuji celý tento článek.

Zásady úspěšného zavařování:

  • vše mějte připravené dopředu,
  • veškeré suroviny musí být čisté a ve 100% kvalitě,
  • žádné nahnilé ani plesnivé plody nepoužíváme,
  • ideálně používáme vždy nová víčka,
  • raději používejte kovové nebo plastové stěrky a vařečky,
  • při přípravě marmelád použijte hrnec s nepřilnavým povrchem,
  • začátečníkům doporučuji zavařovat v zavařovacím hrnci s teploměrem či termostatem.
  • zavařeniny skladujeme ve stále teplotě ideálně v temné místnosti jako je spíž,
  • první týden po zavaření, zavařeniny kontrolujeme.

Je zavařování časově náročné?

Tady to nejde říct tak jednoznačně, protože se to odvíjí od toho, do čeho se pustíte. Tak například příprava marmelád nám moc času nezabere. Stačí nám nasbírat ovoce, povařit a dílo je hotovo. Tedy řekněme, že příprava marmelády nám zabere asi 1 hodinu.

Pokud se pustíme do přípravy čalamád či různých zeleninových směsí musíme si vyhradit čas na přípravu surovin. Nějaký čas nám zabere vaření a samotná sterilizace, řekněme tedy 1,5 hodiny.

To jsou, ale jen mé odhady. Já mám zkušenost takovou, že mi téměř vždy zabere více času si připravit zeleninu či ovoce. Samotné vaření a zavaření je už brnkačka :).

Teď se u nás ve velkém zavařují a zpracovávají cukety, rajčata a papriky. V posledním článku najdete hned pět cuketových receptů. Další recepty najdete na mém IGFacebooku Máma z gruntu.

Tato čalamáda patří mezi mé nejoblíbenější a nesmí ve spíži nikdy chybět.

https://www.instagram.com/p/B2J0MKGiIdI/?utm_source=ig_web_copy_link

Potřebuji k zavařování nějaké speciální pomůcky?

Nepotřebujete. Zavařovaní je tak jednoduché, že si vystačíte s tím, co máte běžně doma.

Co budete potřebovat:

  • hrnec s nepřilnavým povrchem,
  • plastovou či kovovou vařečku a naběračku,
  • váhu a odměrku,
  • zavařovací sklenice,
  • víčka,
  • zavařovací hrnec.

Zavařovacích hrnců existuje celá řada druhů a značek. V zásadě se dělí na ty automatické s termostatem a ty které mají klasický teploměr. Zavařovat se dá i v troubě, mikrovlnné troubě nebo dokonce v myčce nádobí. Více si řekneme v některém z dalším článku.

Pro zavařování přesnídávek a čalamád nám však bohatě postačí nějaký větší hrnec s poklicí.

Jsou zavařené potraviny bezpečné?

Pokud dodržíme všechny zásady pro správné zavařování, nemusíme se ničeho bát. To, že je zavařenina v pořádku, poznáme velmi jednoduše pouhým okem.

Zavařenina, která je nějakým způsobem poškozená začne ve sklenici kvasit. Ve sklenici se objeví bublinky a po otevření zavařenina šumí nebo je cítit. U marmelád se může objevit plíseň.

Jakkoli poškozenou zavařeninu nekonzumujeme. Já zatím bez problému zavařuji ovoce, zeleninu a houby. Zavařovat se dá samozřejmě i maso a masové výrobky, ale do toho jsem se zatím nepouštěla, jelikož to nebylo potřeba.

Klasika, zavařené znojemské okurky 🙂

Vyplatí se to vůbec?

Tak tady je alespoň u mě odpověď zcela jasná. ANO, vyplatí. Zkuste se někdy podívat v obchodě kolik stojí sklenice marmelády, kompot nebo třeba znojemské okurky. Zavařování má jednu obrovskou výhodu, a to je to, že víte, co si do sklenice dáte. Víte, že ovoce, z kterého je marmeláda, bylo kvalitní, kolik jste přidali cukru apod. Stejně tak to platí i u ostatních zavařenin.

A co když nemáte vlastní suroviny???

I tady je odpověď jasná, ANO vyplatí. V okolí se zajisté najde někdo, kdo vás nějakými přebytky obdaruje nebo můžete navštívit ověřeného prodejce. Několik skleniček domácí jahodové marmelády či jablečné přesnídávky pro naše nejmenší za trochu námahy určitě stojí. A u přesnídávek (těšte se na příští článek) se to rozhodně vyplatí nejenom finančně.

Snad jsem vás přesvědčila, že naučit se zavařovat a připravit si tak vynikající marmelády, přesnídávky nebo čalamádu, není vůbec na škodu 😉 

Krásný začátek září vám přeje

"Učím lidi kolem sebe věcem, které naše babičky uměly a my úspěšně zapomněli. Předávám jim své znalosti tak, aby je pak sami mohli naučit další generaci a my se tak opět mohli pohnout od konzumu směrem k soběstačnosti. "Můj příběh si přečtěte zde >>
Jsem autorkou eBooků "Pěstujeme na balkoně >> , a
"Pěstujeme na zahrádce >> , prostřednictvím kterých učím zahradničit lidi ve městech i na vesnicích.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.