Zavařování prostě k podzimu patří a vlastně nejenom k podzimu :). Neznám lepší způsob, jak si uchovat zeleninu a ovoce pro zimní období, než právě tím, že si zavařím kompoty, přesnídávky, marmelády, čalamády, čatní apod.
Už několikrát jsem si při přípravě oběda či koláče k odpolední kávě ověřila, že mít v zásobě několik sklenic zavařeniny, je víc než fajn. Kolikrát už mi toto moje syslení ušetřilo čas i peníze.
Pořád mám pocit, že ale spousta z vás bere zavařování jako něco složitého, časově náročného. Obáváte se zbytečně. Podrobně jsem se o tom rozepsala v prvním článku ze série Učíme se zavařovat.
Teď se spolu se mnou pojďte podívat na ty nejčastější otázky, které jsem od vás k tématu zavařování dostala.
Zavařovacích sklenic jsou v zásadě dva typy, které se liší jen druhem uzávěru a to sklenice, které mají
Pokud potřebujete zavařovací sklenice a víčka, doporučuji zakoupit zde. Na tomto e-shopu nakupuji sklenice i lahve, jak pro osobní potřebu tak i pro účinkování na festivalech. Vždy jsem byla maximálně spokojena, jak s cenou tak dobou dodání.
Podívejte se na fotogalerii, která vám rozdíl mezi typem sklenic určitě objasní lépe 🙂
Existuje jeden typ sklenic, který pro zavařování není vhodný, nebo lépe řečeno, mně se tyto sklenice neosvědčily. Jsou to skleničky od dětských přesnídávek a příkrmů, které nemají šroubovací víčko.
Já do tohoto druhu skleniček nezavařuji a vyhazuji je do tříděného odpadu.
Zkuste se poptat v rodině, zaručeně někdo alespoň pár zavařovacích sklenic ve spíži či ve sklepě najde. Pokud tuto možnost nemáte, zavařovací sklenice včetně víček koupíte v každých domácích potřebách nebo v hobbymarketu.
Popravdě, já jsem nikdy sklenice nekupovala, protože si poctivě schovávám sklenice od koupených zavařenin, hořčic, jogurtů apod. a ty potom používám pořád dokola.
Co si budeme povídat, zavařovaní v zavařovacím hrnci je nejpřesnější a často i nejpohodlnější a to hlavně pokud máte, tak jako já, zavařovací hrnec s termostatem a minutníkem. To se potom zavařuje úplně samo. Pokud tedy chcete zavařovat častěji, určitě se vyplatí do zavařovacího hrnce investovat, stojí cca 1900,- Kč. My ho máme napůl s tchýní a využíváme ho obě celoročně.
V takovém zavařovacím hrnci se dá nejenom zavařovat, ale my v něm připravujeme i pomalu tažený vývar, který poté napytlíkujeme do mrazáku. Kde jinde bych mohla uvařit 10 litrů poctivého vývaru…
A svařáček v zimních měsících je taky moc fajn :).
Zavařovat se dá samozřejmě i bez zavařovací hrnce. Metod je hned několik a to:
Postup toho, jak zavařovat bez zavařovacího hrnce, jsem popsala v minulém článku, kde jsme se učili zavařovat přesnídávky.
Jak zavařovat efektivně a na jistotu a na co si dát při zavařování opravdu dobrý pozor, zjistíte při shlédnutí webináře zdarma.
Ale pozor, jelikož takto teplotu zavařování spíše odhadujeme, doporučuji tuto metodu použít jen u receptů, kde je nám jedno jestli zavařujeme na 70°C nebo 90°C.
Konkrétně je tedy tento způsob zavařování vhodný u přesnídávek, čalamád, čatní apod.
Určitě ne však u kompotů, masa, hub a třeba nakládaných okurek. U těchto druhů zavařenin je potřeba teplotu zavařování hlídat přesně jelikož buď kompot rozvaříme nebo nedojde k dostatečné sterilizaci, a to hlavně u hub a masa.
Zavařování v horkovzdušné troubě jsem vyzkoušela poprvé až letošní rok. Stejně jako u předchozí metody bych ho, alespoň začátečníkům, doporučila využít stejně jako u předchozí metody, jen v případě, že teplota sterilizace není až tak důležitá.
Postup je velmi jednoduchý. Troubu rozehřejete na 150 °C. Do trouby vložíme plech a na něj naskládáme zavíčkované sklenice přibližně stejné velikosti. Sklenice se nesmí dotýkat ani okrajů plechu ani sebe navzájem. Na plech nalijeme vodu asi do výšky 2 cm a sterilujeme po dobu asi 40 minut. Poté necháme ve vypnuté troubě ještě asi 30 minut.
Já jsem takto sterilovala zeleninovou čalamádu a přesnídávky a zatím je vše v pořádku.
Nechci doporučovat něco, co nemám sama vyzkoušené a zavařování v myčce je jedna z těchto věcí. Pokud někdo takto zavařujete, budu ráda, když se se mnou podělíte o své zkušenosti.
Pokud jste opravdový začátečník a se zavařováním nemáte žádnou nebo jen malou zkušenost, doporučila bych vám začít něčím, kde doba i teplota sterilizace nehraje ve výsledné chuti či konzistenci roli.
Čím tedy začít?
Moje první pokusy o zavařování byly jednoznačně přesnídávky a záhy i čalamády, které jsou podle mě nejenom nejsnadnější, ale je to i skvělý způsob, jak zpracovat naši úrodu ovoce a zeleniny.
Přípravě přesnídávek jsem věnovala celý minulý článek, najdete ho zde.
Recepty na velmi snadnou čalamádu i mnoho dalšího najdete zde na mém Instagramovém účtu nebo na facebooku Máma z gruntu.
Kvalitně připravené zavařeniny vydrží při správném skladování více než rok. U nás se většinou do dvou let spotřebují. Musím ale upozornit, že postupem času například kompoty ztrácí barvu a už nevypadají tak vábně, ale jinak jsou zcela v pořádku.
Ideální skladovací prostředí je spíž nebo suchý sklep, kde je stálá teplota a temno.
Otevřenou zavařeninu musíme skladovat v lednici.
To poznáte, nebojte se. Zkažená zavařenina po otevření šumí, perlí, je kalná nebo zapáchá. Často je varovným signálem nafouklé víčko.
U marmelád se může objevit i plíseň, které si všimneme až po otevření.
Takto znehodnocené zavařeniny určitě nekonzumujeme.
Důvodů může být hned několik, ale často sama nevím, co jsem udělala špatně. Mezi nejčastější chyby patří:
Nevěste ale hlavu, někdy se prostě stane, že se jedna sklenice zavařeniny zkazí. Stává se to i profíkům.
Přeji vám krásné podzimní dny a hurá do zavařování :)!
Dobrý den,Veroniko,
Přečetla jsem Vaše články o zavařování a chtěla jsem se zeptat, zda jste již zavařovala přesnídávky v myčce? Mám spoustu ovoce, tak hledám rychlý způsob jak na to. Hrnec mám, ale přijde mi to zdlouhavé, v myčce zavařuji běžně, ale pro děti se trochu bojím.
V myčce jsem přesnídávky ještě nezavařovala, ale běžně je zavařuji v troubě a tam je to naprosto v pohodě 🙂