Zavařování prostě k podzimu patří a vlastně nejenom k podzimu :). Neznám lepší způsob, jak si uchovat zeleninu a ovoce pro zimní období, než právě tím, že si zavařím kompoty, přesnídávky, marmelády, čalamády, čatní apod.
Už několikrát jsem si při přípravě oběda či koláče k odpolední kávě ověřila, že mít v zásobě několik sklenic zavařeniny, je víc než fajn. Kolikrát už mi toto moje syslení ušetřilo čas i peníze.
Pořád mám pocit, že ale spousta z vás bere zavařování jako něco složitého, časově náročného. Obáváte se zbytečně. Podrobně jsem se o tom rozepsala v prvním článku ze série Učíme se zavařovat.
Teď se spolu se mnou pojďte podívat na ty nejčastější otázky, které jsem od vás k tématu zavařování dostala.
Zavařovacích sklenic jsou v zásadě dva typy, které se liší jen druhem uzávěru a to sklenice, které mají
Pokud potřebujete zavařovací sklenice a víčka, doporučuji zakoupit zde. Na tomto e-shopu nakupuji sklenice i lahve, jak pro osobní potřebu tak i pro účinkování na festivalech. Vždy jsem byla maximálně spokojena, jak s cenou tak dobou dodání.
Podívejte se na fotogalerii, která vám rozdíl mezi typem sklenic určitě objasní lépe
Existuje jeden typ sklenic, který pro zavařování není vhodný, nebo lépe řečeno, mně se tyto sklenice neosvědčily. Jsou to skleničky od dětských přesnídávek a příkrmů, které nemají šroubovací víčko.
Já do tohoto druhu skleniček nezavařuji a vyhazuji je do tříděného odpadu.
Zkuste se poptat v rodině, zaručeně někdo alespoň pár zavařovacích sklenic ve spíži či ve sklepě najde. Pokud tuto možnost nemáte, zavařovací sklenice včetně víček koupíte v každých domácích potřebách nebo v hobbymarketu.
Popravdě, já jsem nikdy sklenice nekupovala, protože si poctivě schovávám sklenice od koupených zavařenin, hořčic, jogurtů apod. a ty potom používám pořád dokola.
Co si budeme povídat, zavařovaní v zavařovacím hrnci je nejpřesnější a často i nejpohodlnější a to hlavně pokud máte, tak jako já, zavařovací hrnec s termostatem a minutníkem. To se potom zavařuje úplně samo. Pokud tedy chcete zavařovat častěji, určitě se vyplatí do zavařovacího hrnce investovat, stojí cca 1900,- Kč. My ho máme napůl s tchýní a využíváme ho obě celoročně.
V takovém zavařovacím hrnci se dá nejenom zavařovat, ale my v něm připravujeme i pomalu tažený vývar, který poté napytlíkujeme do mrazáku. Kde jinde bych mohla uvařit 10 litrů poctivého vývaru…
A svařáček v zimních měsících je taky moc fajn :).
Zavařovat se dá samozřejmě i bez zavařovací hrnce. Metod je hned několik a to:
Postup toho, jak zavařovat bez zavařovacího hrnce, jsem popsala v minulém článku, kde jsme se učili zavařovat přesnídávky.
Jak zavařovat efektivně a na jistotu a na co si dát při zavařování opravdu dobrý pozor, zjistíte při shlédnutí webináře zdarma.
Ale pozor, jelikož takto teplotu zavařování spíše odhadujeme, doporučuji tuto metodu použít jen u receptů, kde je nám jedno jestli zavařujeme na 70°C nebo 90°C.
Konkrétně je tedy tento způsob zavařování vhodný u přesnídávek, čalamád, čatní apod.
Určitě ne však u kompotů, masa, hub a třeba nakládaných okurek. U těchto druhů zavařenin je potřeba teplotu zavařování hlídat přesně jelikož buď kompot rozvaříme nebo nedojde k dostatečné sterilizaci, a to hlavně u hub a masa.
Zavařování v horkovzdušné troubě jsem vyzkoušela poprvé až letošní rok. Stejně jako u předchozí metody bych ho, alespoň začátečníkům, doporučila využít stejně jako u předchozí metody, jen v případě, že teplota sterilizace není až tak důležitá.
Postup je velmi jednoduchý. Troubu rozehřejete na 150 °C. Do trouby vložíme plech a na něj naskládáme zavíčkované sklenice přibližně stejné velikosti. Sklenice se nesmí dotýkat ani okrajů plechu ani sebe navzájem. Na plech nalijeme vodu asi do výšky 2 cm a sterilujeme po dobu asi 40 minut. Poté necháme ve vypnuté troubě ještě asi 30 minut.
Já jsem takto sterilovala zeleninovou čalamádu a přesnídávky a zatím je vše v pořádku.
Nechci doporučovat něco, co nemám sama vyzkoušené a zavařování v myčce je jedna z těchto věcí. Pokud někdo takto zavařujete, budu ráda, když se se mnou podělíte o své zkušenosti.
Pokud jste opravdový začátečník a se zavařováním nemáte žádnou nebo jen malou zkušenost, doporučila bych vám začít něčím, kde doba i teplota sterilizace nehraje ve výsledné chuti či konzistenci roli.
Čím tedy začít?
Moje první pokusy o zavařování byly jednoznačně přesnídávky a záhy i čalamády, které jsou podle mě nejenom nejsnadnější, ale je to i skvělý způsob, jak zpracovat naši úrodu ovoce a zeleniny.
Přípravě přesnídávek jsem věnovala celý minulý článek, najdete ho zde.
Recepty na velmi snadnou čalamádu i mnoho dalšího najdete zde na mém Instagramovém účtu nebo na facebooku Máma z gruntu.
Kvalitně připravené zavařeniny vydrží při správném skladování více než rok. U nás se většinou do dvou let spotřebují. Musím ale upozornit, že postupem času například kompoty ztrácí barvu a už nevypadají tak vábně, ale jinak jsou zcela v pořádku.
Ideální skladovací prostředí je spíž nebo suchý sklep, kde je stálá teplota a temno.
Otevřenou zavařeninu musíme skladovat v lednici.
To poznáte, nebojte se. Zkažená zavařenina po otevření šumí, perlí, je kalná nebo zapáchá. Často je varovným signálem nafouklé víčko.
U marmelád se může objevit i plíseň, které si všimneme až po otevření.
Takto znehodnocené zavařeniny určitě nekonzumujeme.
Důvodů může být hned několik, ale často sama nevím, co jsem udělala špatně. Mezi nejčastější chyby patří:
Nevěste ale hlavu, někdy se prostě stane, že se jedna sklenice zavařeniny zkazí. Stává se to i profíkům.
Přeji vám krásné podzimní dny a hurá do zavařování :)!
Dobrý den,Veroniko,
Přečetla jsem Vaše články o zavařování a chtěla jsem se zeptat, zda jste již zavařovala přesnídávky v myčce? Mám spoustu ovoce, tak hledám rychlý způsob jak na to. Hrnec mám, ale přijde mi to zdlouhavé, v myčce zavařuji běžně, ale pro děti se trochu bojím.
V myčce jsem přesnídávky ještě nezavařovala, ale běžně je zavařuji v troubě a tam je to naprosto v pohodě